• Zvuky regionu
  • Zvuky tradičního pastevectví na Valašsku
cs
Výběr jazyka

Jak se dotknout tradice na severní Moravě a Slezsku?

Přehrát video regionu

Region

Severní Morava a Slezsko

Nejvýchodnější cíp České republiky je rázovitým regionem a jeho dodnes živé tradice, zvyky, malebná architektura a také specifická krajina poznamenaná těžbou a těžkým průmyslem je nezapomenutelná a úchvatná.

Severní Morava a Slezsko se skládá z šesti tradičních regionů. Těšínské Slezsko, jehož dřevěné kostelíky, sněhobílé ovce a černé zlato pod zemí jsou jeho hlavními symboly. Opavské Slezko je provoněné sušenkami a v tónech podmanivých varhan můžete zaslechnout slezského barda, jak svými verši bojuje za slezský lid. Kraj lesů, luk a strání v meandrech řeky Odry, je plný rybníků a větrných a vodních mlýnů – to je Kravařsko. Roztančené Lašsko vás uvítá zpěvem a sveze vás legendární tatrovkou z Kopřivnice a pokud budete chtít zažít něco opravdu magického, vydejte se do Ostravska a ocelového města Ostrava. A na jihu, na stráních sevřených temnými horami, kde se tiše pasou ovce, na stromech zrají trnky na letošní slivovici a Radegast klidně shlíží na celý kraj, vás čeká Valašsko.

Nechte se unášet jedinečnými tradicemi severní Moravy a Slezska, vaše smysly si to užijí. Vychutnávejte si české tradice všemi smysly!

Tradiční regiony Severní Moravy a Slezska

Co je tradiční region?
Tradiční region je přibližně vymezené území, které spojují tradice, národopisná a geografická blízkost.

Lašsko (Beskydy)

Krajina v severovýchodním cípu Moravy, známá nejen výrobou automobilů Tatra Kopřivnice a Kopřivnickou majolikou, ale i svým úžasným tanečním repertoárem a tradiční živelnou cimbálovou muzikou...

Kravařsko

Kraj plný lesů, luk a strání, ležící na pomezí Českého masivu a Západních Karpat. Meandry řeky Odry, mokřady a nivy, doplňuje hustá síť rybníků. I když mnohé z nich už zanikly, může se tato oblast...

Těšínské Slezsko

Tam, kde lišky dávají dobrou noc a klid a ticho by mohly být vývozním artiklem, je Gorolsko, střed Těšínského Slezska, které je na hranici tří států, tří kultur – české, slovenské a polské...

Ostravsko

Ostrava leží nedaleko slovenských a polských hranic s výhledem na krásné pohoří Beskyd. Město vzniklo na tzv. Jantarové stezce, kterou obchodníci od pradávna využívali jako hlavní cestu spojující...

Valašsko (Beskydy)

Na stráních sevřených temnými horami se tiše pasou ovce, na stromech zrají trnky na letošní slivovici a Radegast klidně shlíží na celý kraj... To je Valašsko, místo úchvatných tradic, pozoruhodných...

Opavské Slezsko

Hudba, poezie a sladké mlsání je ta nejlepší kombice, kdy můžete dát nekonečný prostor svým smyslům. Stejné je to s Opavským Slezskem, dalším tradičním regionem severní Moravy. Rovinatá krajina...

Tradice v regionu Severní Morava a Slezsko

Slezské písně Petra Bezruče

Velký básník Petr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Vašek vzbuzoval již svými prvními verši velký zájem. Sbírku „slezských písní“ několikrát upravoval, konečná podoba – 79 básní...

Sněhobílé ovečky na Valašsku

Chov ovcí a salašnictví
Salašnictví a pastevectví má na Valašsku několikasetletou tradici. Kolonizace současné valašské krajiny probíhala postupným kácením části lesů v horských oblastech a na vzniklých mýtinách poté...

Strhující valašský odzemek

Valašský odzemek
Tanečníci našlapují zprvu hebounce a jemně, aby nakonec tanec proměnili v nekončící příval energie plný výskoků až do nebe. To je tradiční mužský sólový tanec odzemek. V roce 2012 byl zařazen...

Těšínské míchání ovcí

Pastevectví
Těšínské Beskydy byly typické svými stády ovcí, která byla vyháněna na pastvu, do salaší, v polovině května a zpět do hospodářství se vracela koncem září. Pastevci žili v kolibách, přenosných...

Tradiční vagóny ze Studénky

Výroba kolejových vozidel ve Studénce
Počátek výroby kolejových vozidel ve Vagonce Studénka spadá do začátku minulého století. V roce 1900 podnikatel Adolf Schustala zakládá akciovou společnost „Staudinger Waggonfabrik A. G...

Úspěšná Tatra Kopřivnice

Tatra Kopřivnice
Firma byla založena v roce 1850 Ignácem Šustalou, který začal v malé rodinné firmě vyrábět kočáry a bryčky. Postupně se rozrůstala a začala se orientovat na nové druhy dopravy. V roce 1897 vyrobila...
Zobrazeny výsledky 13-18 (z 19)
 <  1 - 2 - 3 - 4  > 
Zobrazit další tradice
Každý region má nejen své tradice, ale také osobnosti, které se tam narodily, žily, pobývaly a inspirovaly se místními unikáty. Region do jejich života otiskl nesmazatelnou stopu a oni do regionu zase tu svou. Seznamte se s velikány Severní Moravy a Slezska.

Petr Bezruč

Vlastním jménem Vladimír Vašek. Jeho verše vzbuzovaly již od prvního okamžiku velký zájem. Sbírku „slezských písní“ několikrát upravoval, konečná podoba – 79 básní – vyšla v roce 1928. Kromě sociálních balad se zde objevují reakce na tehdejší aktuální politickou situaci a intimní lyrika. Hlavní linii sbírky tvoří autorův odpor vůči národnostnímu a sociálnímu útlaku slezského lidu. Bezručovo dílo inspirovalo přes čtyři sta hudebních skladeb, množství grafik, bibliofilií, medailí, obrazů a soch. Bylo přeloženo do více než čtyřiceti jazyků. V Opavě byl na místě básníkova rodného domu vybudován Památník Petra Bezruče.

Adolf Schustala

Založil v roce 1900 se svými bratry v Butovicích u Studénky podnik Staudinger Waggonfabrik A. G.: v květnu začal stavět továrnu a 12. prosince 1900 byla zaregistrována firma.

Ignác Šustala

Podnikatel, zakladatel budoucí TATRY KOPŘIVNICE. Nejprve měl dílnu ve stodole svého bratra na Fojtství. Postupně však výrobu rozšiřoval a nakonec se stal továrníkem zabývajícím se od roku 1881 i výrobou železničních vagónů. Bod zlomu v jeho podnikání nastal na počátku 90. let 19. století, kdy mu reprezentant vídeňského bankovního kapitálu David von Gutmann doporučil, aby přeměnil svou továrnu na akciovou společnost. Samotný fakt, že v čele firmy budou stát lidé, kteří nebyli u jejího zrodu a její výrobě nerozumějí, byl pro Šustalu tak nepřijatelný, že nečekaně zemřel na zástavu srdce. Nedožil se tak okamžiku, kdy se jeho firma – na počátku 20. let minulého století přejmenovaná na Tatru – stala jednou z nejslavnějších automobilek v Čechách. V roce 1897 vyrobila „Präsident“, první automobil ve střední Evropě.

Jaromír Nohavica

Známý písničkář, se narodil v roce 1953 v Ostravě. Jeho první veřejné vystoupení s vlastním repertoárem proběhlo (náhodně) v březnu 1982 na Folkovém kolotoči v Ostravě-Porubě a jako vyzrálý písničkář se záhy vyhoupl mezi českou folkovou špičku. Zpívá především vlastní písně, ale také překlady písní ruských autorů Vladimira Vysockého nebo Bulata Okudžavy – sám se mnohokrát zmínil o svém tíhnutí k ruským inspiracím. Zhudebnil a nazpíval některé básně ze Slezských písní Petra Bezruče. Jeho písně jsou do značné míry oblíbeny díky tomu, že zpívá o obyčejném životě a o člověku, jsou lyricko-epické, často však i ironizující. Nohavica rád používá nářečí z Ostravska a okolí Těšína.

Vít Kašpařík

Výrobce tradičních hudebních nástrojů. Pan Kašpařík se svému řemeslu věnuje ve Velkých Karlovicích a za svoji činnost a kvalitní výrobu tradičních hudebních nástrojů byl odměněn titulem „Nositel tradice lidových řemesel“.

Jan Kavka

Předseda krojovaných havířů z Karvinska, v rámci své organizace udržuje zvyky a tradice horníků a snaží se je předat mladším generacím.

Jarmila Šuláková

Moravská folklorní zpěvačka a příležitostná herečka. Patří k významným představitelkám folklorního zpěvu, občas je nazývána „královnou lidové písně“.

Solomon Mayer Rothschild

Známý vídeňský bankéř, se narodil v roce 1774 ve Frankfurtu nad Mohanem. Byl průkopníkem železnice v rakouské monarchii. Založil konsorcium, které získalo koncesi na výstavbu novátorské tratě nazvané reklamně „Kaiser Ferdinand Nordbahn“ (Severní dráha Ferdinandova) a spojující sídelní město Vídeň s Ostravskem, Krakovem, solnými doly v Bochni a Wieliczce. Pro svoji společnost v srpnu 1842 koupil a úspěšně provozoval Vítkovické železárny. V prosinci 1842 získal také koncesi k těžbě uhlí a železných kovů ve Slezsku. V době svého vlastnictví Vítkovických železáren se postaral o jejich výrazný rozmach, který umožnil také významný rozvoj Vítkovic a celé Ostravy. Po jeho smrti v roce 1855 v Paříži se stal dědicem průmyslových podniků na Ostravsku jeho syn Anselm Rothschild.

Eduard Gerlich

Technik, stavitel horských železničních tratí, který se zapojil i do staveb rakouských vysokohorských drah. Až do své smrti byl považován za výborného odborníka a za své projekty, známé v celé Evropě, obdržel řadu vyznamenání.

Vychutnat si tradice znamená užít si je opravdu všemi smysly. Díky místním kulinářským specialitám, tradičním postupům a surovinám si můžete region skutečně ochutnat. Každá oblast je jedinečná nejen krajinou, řemesly, tradicemi, zvyky, ale také kuchyní. Sejkory vám nikdy nenabídnou na jižní Moravě a frgály neumí upéct žádný ze severočeských pekařů. Nechte vaše smysly plout po nezaměnitelných vůních a chutích místní kuchyně a užívejte si to.
Tradiční kulinářské speciality a speciality české kuchyně můžete ochutnat v restauracích Czech Specials:
CzechSpecials logo
  • Restaurace Czech Specials (Hotel Sport), Orlová
  • Hotel Cvilín, Krnov
  • Beskydský Horizont, Kunčice pod Ondřejníkem
  • Mamaison Hotel Imperial – Restaurace La Brasserie, Restaurant Legend, Ostrava
  • Energetic wellness resort, Rožnov pod Radhoštěm
  • Hostinec Ve Dvoře, Rajnochovice
  • Clarion Congress Hotel – Restaurace, Ostrava
  • Carbon, Frýdek-Místek
  • Výtopna, Orlová
  • Restaurace Golf Resort Lipiny, Karviná-Fryštát
  • Horský hotel Sepetná, Ostravice
  • Potrefená husa, Ostrava
  • Hotel Polom Rajnochovice, Rajnochovice
  • Hotel a restaurace U Vychopňů, Vsetín
  • Restaurace La Vida, Ostrava
  • Miura hotel, Čeladná
  • Restaurace Lašská jizba, Sedliště
  • Restaurace Nelli, Havířov
  • Restaurace Ondráš, Sviadnov
  • Restaurace Srub, Ostrava-Dubina
  • Hotel Duo, Horní Bečva
  • Penzion Staré časy, Horní Bečva
  • Restaurace U Helbicha, Ostrava-Zábřeh
  • Hotel Zámek, Havířov
  • Restaurant Buena Vista, Ostrava-Zábřeh
  • Hotel Galik, Velké Karlovice
  • Hotel Horal, Velké Karlovice
  • Restaurant Kaskáda, Ostrava
  • Zaječský vinný sklep, Ostrava-Mariánské hory
  • Hotel Lanterna, Velké Karlovice
  • Hospoda Kyčerka, Velké Karlovice
  • Racek, Ostrava-Výškovice
  • Hotel Rusava, Rusava
  • Penzion u Raztoky, Rusava
  • Potrefená Husa, Zlín
  • Restaurace U Johana, Zlín-Příluky
  • Restaurace Abácie, Valašské Meziříčí
  • Restaurace Lepa, Fryšták

Halečky přelité šimlenou

Slezské (nebo také černé) knedlíky přelité švestkovou omáčkou.

Karmaše

Husy s „modrým“ zelím.

Štramberské uši

Perníkový cukrářský výrobek s medem a tajnou směsí koření. Receptura je chráněna a výrobek mohou vyrábět a prodávat jenom obyvatelé Štramberku, kteří vlastní licenci. Mezi výrobci se vede spor, jestli jsou lepší „uši“ lité do formy, nebo „uši“ válené.

Hornická svačinka

Je pravá, „černá“ svačina horníků. Je složena z chleba, grilované klobásy, játrové paštiky, jelita a slaniny doplněná tmavým pivem „Deputatbier“ a hornickou kořalkou „Kumpeltod“.

Valašské frgály

Tradiční a asi nejslavnější valašskou specialitou. Na Valašsku jsou tyto obrovské koláče známy spíše pod názvem vdolky, „pecáky“, někde i „laty“. Název frgál bylo dříve označení pro nepodařené vdolky. Tyto obrovské koláče obvykle po upečení zaplní celý plech. V minulosti tak jeden koláč nasytil několikačlennou rodinu. Základem pro frgály je jejich velmi tenké těsto, které se plní povidly z vysušených hrušek. Na přípravu frgálů by se mělo myslet již na podzim, jelikož právě tehdy hrušky dozrávají. Důležitou přísadou pravého frgálu je máslo, do kterého se pro zvýraznění chuti přidává menší množství rumu. V blízké budoucnosti obdrží valašské frgály ochrannou známku od Evropské unie. Tento tradiční koláč tak získá tzv. chráněné zeměpisné označení, což je jeden z několika různých způsobů evropské ochrany potravin.

Bigus

Polévka, někdy také známá pod názvem bigos, která se připravuje napůl ze sladkého a napůl z kysaného zelí. Na cibulce se smaží vepřové maso, případně kousek uzeného masa nebo klobásky, přidají se sušené houby, sůl, pepř, paprika a případně i rajská šťáva. Polévka se zahustí trochou mouky a nechá se dusit.

Sakumpak

Základem je hlavně hodně zeleniny, česnek, brambory a jíška.

Valašská kyselica

Nejdůležitější přísadou polévky je kvalitní kysané zelí. Pořádná kyselica nejde uvařit také bez brambor, kousků klobásy a kmínu. Zakysaná smetana se již přidává dle chuti, pro kvalitní kyselicu není nutná. Polévku lze po uvaření ještě dochutit citronem, pepřem nebo překvapivě také cukrem.

Havířský řízek

Skromná pochutina: krajíc chleba pomazaný máslem, sádlem, nebo sýrovou pomazánkou a posypaný nakrájenou cibulí.

Freudova neřest

Čokoládové doutníky „Freudova neřest“ se poprvé objevily na trhu při příležitosti 150. výročí narození Sigmunda Freuda, tohoto významného rodáka z Příbora, který je miloval. Kandované ovoce je naložené do pepře nebo čili koření a zalité do čokolády ve formách doutníků, ty nejsou pálivé, mají jen pikantní až tabákovou chuť. A proč „Freudova neřest“? Freud kouřil vášnivě doutníky a nepřestal ani při onemocnění rakovinou hrtanu, na kterou také zemřel.

Příborská šifle

Starobylé medové pečivo s 25% podílem medu. Jsou pečené podle dochovaného receptu z počátku minulého století ve tvaru obdélníku s naznačenými dílky k odlamování. Jsou středně tuhé, na jazyku se rozplynou... A co stojí za jejich tvarovým původem? „Šífy“ – jinak řečeno vory. Místní šífaři si v minulosti brávali medový výrobek s sebou na své plavby.

Brotsuppa s rozškvařenou slaninou

Chlebová polévka se slaninou.

Šurimajzl s bůčkem

Směs fazolí a krup se škvarky a zelím.

Příborská freudovka

V období kolem roku 1980 existovala v Příboře likérka produkující hořké likéry. Jeden ze starých receptů této likérky se dochoval a dnes je opět v prodeji pod názvem „Příborská freudovka“. Freudovka proto, že podle ústních pramenů byl jedním z prvních degustátorů starý pan Jákob Freud. Tato lihovina je složena z macerátu ze směsi 10 bylin, vody, jemného rafinovaného lihu a rafinovaného cukru.

Havířský guláš

Guláš z hovězího masa servírovaný s cibulí, podle chuti lze přidat majoránku nebo feferonky. Jako přílohu lze podávat krájený chléb nebo tradiční houskové knedlíky.

Valašská ščedračka

Tradiční valašská vánoční polévka. Při přípravě se využívá hrách, který je přes noc namočený do studené vody a druhý den se povaří. Druhou důležitou přísadou je pohanka, která se spaří, scedí a přidává do hrnce k vařenému hrachu. Dále přidáme brambory, mrkev, houby a švestky.

Bryja

Hustá polévka z uvařených švestek, do které se přidalo trochu mouky a smetany, cukr a někdy skořice. K bryji se jedly žymjoki nebo chlyp. V Dolní Lomné se navíc rozlišovala bryja, která se vařila z jablek a hrušek, a šlivula, zhotovená jen ze švestek. Polévka se mohla jíst teplá i studená.

Vodžuŋky

Nakrájený chléb se pouze spařil vařící vodou a omastil se. Obyčejně se polévka dělala jen s chlebem, někdy i s brambory.

Valašské škračky

Na Valašsku nazývané též „varmuža“ je pokrm plný energie, jehož základem je kaše z krupice a mléka zahuštěného vajíčky a doplněná smaženou slaninou.

Ostravská fazolačka aneb fazolová polévka na havířský způsob

K vařeným fazolím přidáme vývar z kostí nebo vodu a vaříme do měkka. Půl hodiny před dohotovením přidáme kousek skořice, kterou pak opatrně celou vyjmeme. Polévku můžeme dochutit octem, osolíme, přidáme smetanu a vše důkladně povaříme. Před samotným servírováním lze polévku zjemnit rozkvedlaným žloutkem.

Slané bramborové koblihy

Z kynutého bramborového těsta se vykrajují kolečka, která se plní náplní ze salámu, cibule a česneku (osmaženého na sucho). Zabalí se, předpečou na plechu v troubě a poté se dosmaží na oleji.

Hlučínský koláč

Kynuté koláčky plněné makovou, povidlovou nebo tvarohovou nádivkou, zdobené posypkou.

Kontrabaš

Vynikající pokrm z pohanky, brambor a bůčku. Pohanka a brambory se povaří, na pánvi vyškvaříme nakrájenou slaninu, cibuli a česnek. Po chvilce přidáme i nakrájený bůček. Poté se směs orestuje a přisypeme pohanku, majoránku a dochucujeme solí. Poté přidáme brambory, vložíme do mísy a pečeme 5–10 minut. Kontrabaš se na Valašsku servíruje s kysaným zelím, které v této oblasti pochází většinou z domácí úrody.

Gałuški neboli chlupaté knedlíky z nastrouhaných brambor

Ty se jí maštěné škvarky a s kyselým zelím. Dělají se jen ze syrových brambor.

Bachora

Tlustá střeva plněná směsí z jemně nastrouhaných brambor. Ty se spařily horkým mlékem, přidal se česnek, sůl, pepř, majoránka, kmín, případně trocha polouvařené rýže a hodně se promastily špekem. Touto směsí se naplnila střeva, která se potom naskládala na brutfaň a upekla.

Slivovice

Základem pálenky je kvalitní ovoce s vysokým obsahem přírodního cukru, bez známky hniloby. Dobře vyzrálé ovoce se dříve ukládalo výhradně do dřevěných beček a nechalo se asi 6–8 týdnů kvasit. Doba kvašení je závislá na teplotě, cukernatosti plodů a množství v jednom sudu. Vykvašené ovoce se vaří (pálí) při teplotě do 100°C, kdy se odpařuje jen alkohol, a v kvasu zůstávají silice, které jinak způsobují v konečném výrobku pachy. Destilát má v závislosti na počáteční cukernatosti kvasu a stavu při dokvašení přibližně 60–80 objemových procent alkoholu. V tomto stavu se chuť ovoce neprojeví. Ideální je ředit na 50–51 procent, kdy je nápoj lahodný a voňavý.

Borovička

Tradiční valašský alkoholický nápoj, založený na bázi jalovcového destilátu. Borovička je velice oblíbena zejména v chladných podzimních a zimních měsících, kdy člověka zahřeje její chuť a aroma po bobulích jalovce.

Polešniki

Placky z bramborového těsta pečené v troubě na zelném listu.

Copa

Bramborové těsto s rýží a škvarky pečené na plechu v troubě.

Slezská vařonka

Je to teplá a velmi sladká kořalka. Existuje spoustu regionálních variant tohoto nápoje – místecká, ostravská, frenštátská, svatební, hasičská a jiné. Liší se zejména destilátem, který tvoří hlavní část nápoje. Svého strávníka krásně zahřeje, a proto se připravuje zejména v chladných měsících. Postup: Z pískového cukru se za stálého míchání připraví světlý karamel, do kterého se přidá med. Poté se vše zaleje vodou, přidá se koření a vše se společně povaří. Tento aromatický vývar se poté procedí přes plátno, přidá se vodka a znovu se prohřeje. Nakonec se do každého pohárku přidá malá lžička másla nebo dobrého vepřového sádla.

Tato slova neuslyšíte nikde jinde. Užijte si zvukomalebnost, jedinečnost a originalitu tradičních českých nářečí.

Nářečí Opavského Slezska

Džeči, džedžina, čicho, majiček, dlaška, skory, kudlačky, jahudky, šťipka, rež, přykryvka.

Nářečí na Kravařsku

Bečka, brutvan, búřka, cícha, čepár, čváchať prádlo, děcko.

Ostravské nářečí

Cyp, nemotora, čepani, cypovina, dřystat, fikany, chachar, parurazy, chuj s tym! Vtypjaty, šrame ti v pale, čumiš jak ščur do ryny, vajco se robi chytřejši jak kura.

Valašské nářečí

Negde, majú, porúčajú, ogar, cérka, vyzungnúť , fajka, kady.

Výlety v regionu Severní Morava a Slezsko

Život a řemesla na Opavsku

Jak se žilo v dobách našich pradědů, kdy tvrdá práce byla denním chlebem a život byl úzce spjat s chodem ročních období, svátkůn a slavností? Dozvědět se to můžete ve skanzenu v Bolaticích. Mnohá...

Větrné a vodní mlýny

Posláním větrných i vodních mlýnů bylo mletí obilí s využitím přírodní síly větru a vodních toků. Ve 20. století byly do některých vodních mlýnů přidány agregáty generující elektrickou energii...

Tradiční výroba a řemesla na Lašsku

Věci tak rozdílné, jako jsou automobily Tatra, originální špičková keramika, kachle, umělecká litina a smalt či řemenářské výrobky a biče mají společného jmenovatele. Je jím um a invence lidí z...

Dřevěné stavby Lašska

Nejstarší památky lidové lašské kultury jsou většinou ze dřeva, neboť celý lašský kraj dřevem přímo oplýval. Na Lašsku se tedy stavěly celé vesnice i s kostelem ze dřeva. Snad jen fojtství se svými...

Industriální Ostrava, ocelové město

Dolní oblast Vítkovic je naprosto unikátní technicky i technologicky dokonalý areál průmyslových staveb z první poloviny 19. století. Na podzim roku 2002 byl prohlášen za národní kulturní památku a...

Valašské muzeum v přírodě, Pustevny i Radegast

Navštivte jednotlivé části skanzenu zahrnující expozice Dřevěné městečko, Valašská dědina a Mlýnská dolina. Občerstvěte se v originálních stavbách Dušana Jurkoviče na Pustevnách a projděte se k...

Po stopách horníků

Objev černého uhlí na Těšínsku koncem 18. století a založení Třineckých železáren v roce 1839 se stalo jedním z hlavních mezníků vývoje regionu. Četná naleziště železné rudy, dostatek vodní energie...

Unikátní stavby dřevěných kostelů

Dřevo bylo v drsném a chudém kraji Beskyd po dlouhá staletí nejdostupnějším stavebním materiálem. A tak se stalo, že celé Moravskoslezské Beskydy, tedy i jejich Těšínská část, jsou oblastí, kde...

Mapa Českých tradic