• Zvuky regionu
  • Zvuky tradičního pastevectví na Valašsku
cs
Výběr jazyka

Jak jiskří tance na východní Moravě?

Přehrát video regionu

Region

Východní Morava

Osobitá oblast proslavená svými dodnes živými tradicemi vyniká především dvěma světovými unikáty – slováckým verbuňkem a jízdou králů. Tyto dvě fenomenální slovácké tradice jsou právem zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.

Ke Slovácku náleží dalších pět tradičních regionů. Dolňácko vás nadchne svým rozmanitým výběrem tradic kam patří majolika, výroba krojů, krojovaných panenek, kraslic i modrotisku. Horňácko vás osloví svou barevnou a vzorovanou tradicí tkalcovství, v Podluží roztančí vaše tělo vrtěnou nebo hošíjemi a nekonečná práce místních maléreček vás dojme. Na ochutnávku lahodného vína jistě zavítejte na Hanácké Slovácko známé především svými habánskými a templářskými sklepy. A pokud dostanete náladu na trochu magie, pak jsou Žítkovské bohyně na Kopanicích tím pravým cílem vaší cesty.

Na stráních sevřených temnými horami, kde se tiše pasou ovce, na stromech zrají trnky na letošní slivovici a Radegast klidně shlíží na celý kraj, vás čeká Valašsko. Luhačovické Zálesí vás potěší léčivými prameny a dřevěnými skvosty Dušana Jurkoviče.

Tradicemi nabitá východní Morava připravila pro vaše smysly kombinaci toho nejlepší, vychutnejte si to.
Vychutnávejte si české tradice všemi smysly!

Tradiční regiony Východní Moravy

Co je tradiční region?
Tradiční region je přibližně vymezené území, které spojují tradice, národopisná a geografická blízkost.

Tradice v regionu Východní Morava

Obdivuhodná zručnost tkalců

Horňácké tkalcovství
Horňácké vzorované textilie, typické svými vzory i barevností patří díky svému dokonalému řemeslnému zpracování mezi zvláštnost lidové kultury Horňácka. Vzorové tkaní s použitím desky tak, jak je...

Podmanivé kouzlo vína

Slovácké víno a vinařství
Slovácko je krajem vinic a vína. Téměř u každé obce najdeme vinice a vinné sklepy, všude probíhají košty a vinařské slavnosti. K největším vinařským obcím ve Slovácku patří Strážnice, Blatnice pod...

Pohanský bůh Radegast

Radegast
Radegast klidně shlíží na celý kraj Valašska a ochraňuje jeho obyvatele. Pohanský bůh je symbolem Valašska a zároveň jeho velkou turistickou atrakcí. Nesmírně cenná zlatá socha tohoto...

Romantická architektura na Pustevnách

Pustevny
Na počátku všeho byla kaple pro jednoho poustevníka, pak útulna a nakonec jedinečné dřevěné stavby Maměnka a Libušín. Říkali mu básník dřeva – slovenský architekt Dušan Jurkovič byl v 19...

Rozmanitá řemesla Dolňácka

Lidová řemesla Dolňácka
Směsice toho nejlepšího tradičního řemesla Dolňácka vám dodnes představí celá řada mistrů, kteří díky předávání tajů řemesla z generace na generaci dokázali uchovat krásu dolňáckých tradic v...

Sněhobílé ovečky na Valašsku

Chov ovcí a salašnictví
Salašnictví a pastevectví má na Valašsku několikasetletou tradici. Kolonizace současné valašské krajiny probíhala postupným kácením části lesů v horských oblastech a na vzniklých mýtinách poté...
Zobrazeny výsledky 7-12 (z 17)
 <  1 - 2 - 3  > 
Zobrazit další tradice
Každý region má nejen své tradice, ale také osobnosti, které se tam narodily, žily, pobývaly a inspirovaly se místními unikáty. Region do jejich života otiskl nesmazatelnou stopu a oni do regionu zase tu svou. Seznamte se s velikány Východní Moravy.

Antonín Václavík

Autor knihy Luhačovické Zálesí, je jedním z nejvýznamnějších rodáků oblasti Luhačovického Zálesí. Během svého života se výrazně zasloužil o uchování dokladů tradičního života Luhačovického Zálesí pro příští generace. V roce 1930 vydal pan Václavík své celoživotně nejvýznamnější dílo – Luhačovické Zálesí. Tato publikace byla vyvrcholením činnosti Muzejní společnosti v Luhačovicích. Vydáním publikace Luhačovické Zálesí dovršil Antonín Václavík dvacetiletý výzkum svého rodného kraje. Šlo o rozsáhlou publikaci, která byla doplněna o bohatou obrazovou přílohu.

Vít Kašpařík

Výrobce tradičních hudebních nástrojů. Pan Kašpařík se svému řemeslu věnuje ve Velkých Karlovicích a za svoji činnost a kvalitní výrobu tradičních hudebních nástrojů byl odměněn titulem „Nositel tradice lidových řemesel“.

Jarmila Šuláková

Moravská folklorní zpěvačka a příležitostná herečka. Patří k významným představitelkám folklorního zpěvu, občas je nazývána „královnou lidové písně“.

Vychutnat si tradice znamená užít si je opravdu všemi smysly. Díky místním kulinářským specialitám, tradičním postupům a surovinám si můžete region skutečně ochutnat. Každá oblast je jedinečná nejen krajinou, řemesly, tradicemi, zvyky, ale také kuchyní. Sejkory vám nikdy nenabídnou na jižní Moravě a frgály neumí upéct žádný ze severočeských pekařů. Nechte vaše smysly plout po nezaměnitelných vůních a chutích místní kuchyně a užívejte si to.
Tradiční kulinářské speciality a speciality české kuchyně můžete ochutnat v restauracích Czech Specials:
CzechSpecials logo
  • Energetic wellness resort, Rožnov pod Radhoštěm
  • Hotel Vyhlídka, Luhačovice
  • Spa & Wellness hotel Alexandria, Luhačovice
  • Hostinec Ve Dvoře, Rajnochovice
  • Hotel Polom Rajnochovice, Rajnochovice
  • Restaurace a kavárna v lázních, Luhačovice
  • Hotel a restaurace U Vychopňů, Vsetín
  • Hotel Duo, Horní Bečva
  • Penzion Staré časy, Horní Bečva
  • Hotel Galik, Velké Karlovice
  • Hotel Horal, Velké Karlovice
  • Hotel Lanterna, Velké Karlovice
  • Hospoda Kyčerka, Velké Karlovice
  • Hotel Rusava, Rusava
  • Penzion u Raztoky, Rusava
  • Potrefená Husa, Zlín
  • Restaurace U Johana, Zlín-Příluky
  • Restaurace Abácie, Valašské Meziříčí
  • Restaurace Lepa, Fryšták

Valašské frgály

Tradiční a asi nejslavnější valašskou specialitou. Na Valašsku jsou tyto obrovské koláče známy spíše pod názvem vdolky, „pecáky“, někde i „laty“. Název frgál bylo dříve označení pro nepodařené vdolky. Tyto obrovské koláče obvykle po upečení zaplní celý plech. V minulosti tak jeden koláč nasytil několikačlennou rodinu. Základem pro frgály je jejich velmi tenké těsto, které se plní povidly z vysušených hrušek. Na přípravu frgálů by se mělo myslet již na podzim, jelikož právě tehdy hrušky dozrávají. Důležitou přísadou pravého frgálu je máslo, do kterého se pro zvýraznění chuti přidává menší množství rumu. V blízké budoucnosti obdrží valašské frgály ochrannou známku od Evropské unie. Tento tradiční koláč tak získá tzv. chráněné zeměpisné označení, což je jeden z několika různých způsobů evropské ochrany potravin.

Vánoční kelnická kyselica

Tradiční recept z oblasti Luhačovického Zálesí. Jedná se o houbovou polévku servírovanou o Vánocích. K houbám se přidávají sušené durancie (švestky) a smetana. Po uvaření se polévka na jeden den odstaví v chladném prostředí a konzumuje se až druhý den.

Lázeňské oplatky

S lázněmi Luhačovice jsou neoddělitelně spjaty lázeňské oplatky. Ty jsou tradičně složeny ze dvou kulatých oplatků, které jsou spojeny sladkým sypáním. Tradiční lázeňské oplatky jsou nápadem německé rodiny žijící v 19. století v Karlových Varech. Později se tradice výroby lázeňských oplatků přenesla i do ostatních českých lázeňských měst, a jsou tak dnes považovány za symbol českého lázeňství. Čeští výrobci oplatek dlouhodobě usilují o to, aby byl tento produkt uznán Evropskou unií za tradiční český výrobek.

Valašská kyselica

Nejdůležitější přísadou polévky je kvalitní kysané zelí. Pořádná kyselica nejde uvařit také bez brambor, kousků klobásy a kmínu. Zakysaná smetana se již přidává dle chuti, pro kvalitní kyselicu není nutná. Polévku lze po uvaření ještě dochutit citronem, pepřem nebo překvapivě také cukrem.

Valašská ščedračka

Tradiční valašská vánoční polévka. Při přípravě se využívá hrách, který je přes noc namočený do studené vody a druhý den se povaří. Druhou důležitou přísadou je pohanka, která se spaří, scedí a přidává do hrnce k vařenému hrachu. Dále přidáme brambory, mrkev, houby a švestky.

Valašské škračky

Na Valašsku nazývané též „varmuža“ je pokrm plný energie, jehož základem je kaše z krupice a mléka zahuštěného vajíčky a doplněná smaženou slaninou.

Kontrabaš

Vynikající pokrm z pohanky, brambor a bůčku. Pohanka a brambory se povaří, na pánvi vyškvaříme nakrájenou slaninu, cibuli a česnek. Po chvilce přidáme i nakrájený bůček. Poté se směs orestuje a přisypeme pohanku, majoránku a dochucujeme solí. Poté přidáme brambory, vložíme do mísy a pečeme 5–10 minut. Kontrabaš se na Valašsku servíruje s kysaným zelím, které v této oblasti pochází většinou z domácí úrody.

Slivovice

Základem pálenky je kvalitní ovoce s vysokým obsahem přírodního cukru, bez známky hniloby. Dobře vyzrálé ovoce se dříve ukládalo výhradně do dřevěných beček a nechalo se asi 6–8 týdnů kvasit. Doba kvašení je závislá na teplotě, cukernatosti plodů a množství v jednom sudu. Vykvašené ovoce se vaří (pálí) při teplotě do 100°C, kdy se odpařuje jen alkohol, a v kvasu zůstávají silice, které jinak způsobují v konečném výrobku pachy. Destilát má v závislosti na počáteční cukernatosti kvasu a stavu při dokvašení přibližně 60–80 objemových procent alkoholu. V tomto stavu se chuť ovoce neprojeví. Ideální je ředit na 50–51 procent, kdy je nápoj lahodný a voňavý.

Borovička

Tradiční valašský alkoholický nápoj, založený na bázi jalovcového destilátu. Borovička je velice oblíbena zejména v chladných podzimních a zimních měsících, kdy člověka zahřeje její chuť a aroma po bobulích jalovce.

Tato slova neuslyšíte nikde jinde. Užijte si zvukomalebnost, jedinečnost a originalitu tradičních českých nářečí.

Nářečí Luhačovického Zálesí

Zelé, obilé, mamňénka nebo maměnka, zem, zemňa či zemja.

Mapa Českých tradic